O nás
Habřéci zapsaný spolek plynule navázal na folklorní soubor Lovečan. Název Habřéci, odkazující na stromy habry vyskytující se v okolí obce Lovčice, byl poprvé použit v roce 1999 na Slováckém roce v Kyjově. Spolek se především snaží o udržení tradic a folkloru v obci. Pořádá akce, jako jsou krojované hody, plesy, letní noci atd. Tím pomáhá v Lovčicích rozvíjet kulturní vyžití. Členové nacvičují besedy, taneční pásma nebo hrané scénky, se kterými vystupují na různých akcích v blízkém i vzdáleném okolí. Nosit lovecký kroj nepřináší Habřékům jen dřinu, ale především radost. A to je ten důvod proč ho s úctou a hrdostí oblékají.
LOVEČAN
V březnu 1982 vznikl v Lovčicích folklorní soubor Lovečan pod vedením paní Alice Kuldové. Tehdy folklorní soubor čítal na 30 členů. Lovečan reprezentoval obec Lovčice ve Strážnici, účastnil se Slováckého roku v Kyjově i místních akcí jako např. hodů. Členové se pravidelně scházeli a nacvičovali tance i pásma na vystoupení. Lovečan vystupoval na místních slavnostech, hodech, plesech, později také v Krumvíři na slavnostech Kraj beze stínu, na Slováckém roce v Kyjově, dokonce ve Strážnici, poprvé na náměstí s pásmem figurálních tanců včetně chlapeckých her, později v areálu „Zahrádka“ účinkovali s dějovým pásmem „Šlahačka“. Soubor také nacvičil Českou a Moravskou besedu, s nimiž se jezdilo po krojovaných plesech, a ještě Hanáckou a Slováckou, kterou soubor uvedl na hřišti za doprovodu ženského sboru. Doprovázela je místní dechovka Lesanka, dříve nazývaná „plechová muzika“, typická pro zdejší oblast. Po ukončení její činnosti se stala kmenovou kapelou Dambořanka.
Na konci 80. let se na výchově folklorní mládeže podílela také Marie Jetelinová (Konečná). V letech 1989 až 1991 se věnovala malým dětem a učila je základy figurálních tanců, besed i polky či valčíku. S dětmi nacvičila také několik vystoupení, mezi něž patří například vánoční představení se zpěvem koled a živým betlémem.
HABŘÉCI
Věhlas Lovečanu utichal. Na konci 90. let byly schůzky omezeny pouze na přípravu na hody a nácvik besed na plesy. Členové dospěli a dále se již folklóru nevěnovali tak, jako dříve a předávání zkušeností vázlo. Proto se příležitosti chopila mladší generace, která měla zájem na tom, aby tradice v obci nezanikly, ale dále se udržovaly a rozvíjely. Soubor Habřéci vznikl z Lovečanu nenápadně a pozvolna, proto nemá oficiální datum zahájení své činnosti. Poprvé byl nový název použit na Slováckém roku v Kyjově v roce 1999, kdy šli krojovaní z Lovčic ve slavnostním průvodu přes kyjovské náměstí pod nově vytvořenou vlajkou se znakem a názvem Habřéci. Název spolku Habřéci je spjatý s historií obce. V minulosti tak totiž obyvatele Lovčic nazývali občané okolních obcí.
Aby mohli Habřéci ukázat své dovednosti, museli se nejprve naučit pořádat kulturní akce. Proto nejprve převzali organizaci hodové zábavy a dále pak i krojového plesu. Mezi své aktivity zahrnuli také výjezdy do okolních obcí v plesové sezóně, kdy se zapojovali do předtančení besed spolu s kolonkami z jiných obcí. Vedení souboru připadlo Stanislavě Duroňové, později Sopouchové. Kvůli pořádání kulturně společenských akcí bylo v roce 2003 nutné zaregistrovat soubor jako součást občanského sdružení Jordánek. V té době se stala oficiální předsedkyní Kateřina Hradilová, která soubor vedla hlavně po organizační stránce. Na nácviku tanců, besed a dalších choreografií se podíleli převážně starší členové, zvláště pak Václav Duroň a Lucie Synková, později Duroňová. Na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, oboru sdružování, byl soubor v roce 2008 zaregistrován jako občanské sdružení, později byla upravena právní forma na zapsaný spolek. Nynějším předsedou spolku je Václav Duroň. V současné době Habřéci pořádají také letní noc a účastní se nejrůznějších akcí v obci (Posezení u cimbálu, předvánoční jarmark a další). Během roku reprezentují Lovčice na folklorních akcích jako je Slovácký rok v Kyjově, Májová veselice ve Ždánicích, Festival Milotice a podobné příležitostní akce jako například pokus o rekord v počtu tanečníků tančících Hanáckou besedu ve Vyškově.
V obci se stále udržují kroje obnovené v 80. letech. Po čase se zrodila myšlenka obnovit také kroje pro sezdané obyvatele. Tento nápad neupadl, ba naopak. Hned několik ženáčů se ho s chutí ujalo, a tak si na vlastní náklady společným úsilím vytvořili varianty ženáčských krojů. Starší Habřéci toho využívají, protože se neradi loučí se členstvím v souboru. Po svatbě pořizují nové kroje a v organizaci nadále zůstávají. Samozřejmě v Lovčicích existují i dětské kroje pro děti z Lovečánku. Ty jsou obdobou variantou kroje všedního. S Lovečánkem Habřéci spolupracují i po organizační stránce. Podporují ho v jeho činnosti a přibírají jej k vystoupením.
Život souboru by byl o mnoho těžší nebýt dotací obecního úřadu Lovčice či dotací Jihomoravského kraje. Díky nim může soubor organizovat akce pro veřejnost a také se starat o svoji materiálně technickou základnu. Někteří z Habřéků mají kroj vlastní, většina však využívá možnosti zapůjčení si kroje od spolku. Díky dotacím se daří pořizovat nové součásti krojů všedních i svátečních tak, aby mladé generace měly stále co oblékat. Spolek myslí i na nejmenší, proto pořizuje i dětské kroje pro děti z Lovečánku. Pro pořádání venkovních akcí Habřéci z dotace pořídili lavičky, stoly, slunečníky a party stany, které zároveň zapůjčuje i pro soukromé účely mimo spolek.
